Mělo to být v červnu na Devíti skalách, konkrétně v sektorech Žďárský hřeben, Ždárská věž a Trůn.
Bylo to v říjnu na Paseckých skalách, konkrétně v sektoru Pernštejn … a bylo to super :).
Na začátku roku 2021 jsme u Českého horolezeckého svazu v rámci programu „Náborové akce pro mládež“ podali žádost o grant. A protože spolupráce a vztahy mezi ČHS a Trip Teamem, z.s. jsou dlouhodobě velmi dobré a náš projekt se líbil, tak jsme si na to plácli a mohli jsme se začít připravovat a těšit.
Bohužel, jako bychom to tušili, byla u termínu plánované akce tato poznámka: „termín bude upřesněn a je závislý i na aktuálních „kovid“ opatřeních“.
V červnu to tedy nevyšlo, v červenci a srpnu si naše „cílová skupina“ užívala zasloužených prázdnin, no a v září zase měla plno práce se začátkem školního roku.
Takže byl začátek října a my přemýšleli, co s tím. Sluníčkem vyhřáté stěny na Devítkách už nás nečekaly, spíš pěkná zima. A dojít tam odpoledne pěšky z parkoviště mezi Kadovem a Herálcem, zvládnout připravený program … tak se vracíme za černo černé tmy. Safryš, ale přípravy už stály hodně času a námahy, a také bylo plánováno, že lezecký materiál nakoupený z grantu na tuto akci doplní oddílový inventář. Takže nebyla jiná možnost, než to zkusit.
Díky ochotě ČHS jsme mohli změnit jak termín, místo, tak částečně i program a plánovaný počet účastníků. To ANO od Horosvazu bylo podmíněno změnami plánovaného rozpočtu akce, ale to už prostě tak bývá.
Lezecký sektor Pernštejn na Paseckých skalách a jeho okolí se na akce pro mlaďochy hodí. Od auta je to blízko, zároveň trošku stranou od hlavní turistické „štráse richtung Vyhlídka“. Plánovaný program měl jasné cíle: seznámit mlaďochy s metodikou a technikou skalního lezení, lezení jim ukázat, nechat je si zalézt a zparusíkovat, a také zasoutěžit. Prostě zaujmout, pobavit … a když by to nakonec mělo i vzdělávací a výchovný efekt na budoucí lezce, tak to bychom na sebe byli velmi pyšní :).
Finální termín byl neděle 24.10.2021 a čas 14.00 hodin. A před vlastní akcí ta již několikrát prováděná rutina: akci zveřejnit v kalendáři akci NMnM, webu a fb TT, zajistit ochotné organizátory, slunečné počasí, lezecký materiál, občerstvení a drobné ceny pro nejšikovnější a také do tomboly.
Toto všechno klaplo, a v neděli ve 14 hodin jsme měli na Paseckých kousek od Pernštejna 22 mlaďochů včetně jejich doprovodů. Ti už byli předem rozděleni do čtyř skupin podle věku a po společném přivítání zavedeni v jednotlivých skupinách na svá první stanoviště.
Ti nejstarší začali pěkně zostra lezením a prusíkováním. Pavel s Luckou je v pravé horní části stěny před nástupem v cestách Mozaika a Baroko seznámili s lezeckým materiálem, který budou používat, a také se správným způsobem vlastního lezení, jištění a prusíkování. A potom už šup do stěny. Lano na prusíkování bylo upevněno v převisu cesty Arkýř a dostat se až nahoru lákalo snad každého.
Proti tomu ti nejmladší začali vyřazovací soutěží ve cvakání expresek na připravená lana. Podle věku a pohlaví dostali tři mlaďoši na startu od Katky a Hanky přesný počet expresek a jejich úkolem bylo v co nejkratším čase nacvakat presa na lano. Vítězové postupovali do dalších kol, až do finálového duelu.
Jak to napsat … ? Skupina „mladší než nejstarší“ byla na svém stanovišti od Tomáše a Míry detailně seznámena s lezeckým materiálem, jeho správným použitím, metodikou navazování a jištění, používání fixního a zakládání vlastního postupového jištění. Dále bylo předvedeno lezení na prvním a spuštění prvolezce. Těch informací bylo pro úplné nováčky opravdu hodně, a tak závěrečný písemný test získaných znalostí byl spíš pro pobavení.
Poslední skupina, tedy ti „starší než nejmladší“, obsadila čtvrté stanoviště, které bylo také soutěžní. Na laně nataženém mezi stromy byl na kladce zavěšen batoh s nákladem, a úkolem soutěžících bylo, vytáhnout ho pomocí dalšího lana k sobě nahoru. Váha nákladu se zase lišila podle věku a holky či kluka (nechce se mi psát pohlaví … ). Iva a Hanďa vše na začátku vysvětlily a ukázaly, a potom přidávaly či ubíraly závaží a měřily dosažený čas. Byla to fuška, ale zajímavá, vždyť kolikrát v životě jste už tahali na klace batoh s nákladem?
Po zhruba třiceti minutách se skupiny na stanovištích měnily. Kolem Pernštejna bylo to odpoledne prostě živo. Když už si všichni účastníci prošli všechna stanoviště, přešli s částí organizátorů k obci Studnice, kde již bylo připraveno ohniště a závěrečné občerstvení. I když jsme měli celé odpoledne štěstí na sluníčko, tak teplota nebyla nic moc, a proto bylo fajn při opékání špekáčků ohřát i sám sebe. Sluníčko se pomalu blížilo k západnímu obzoru, stíny se prodlužovaly … bylo prima být venku v dobré společnosti.
Než jsme se rozloučili, odevzdali nám mlaďoši své „karty soutěžících“, do kterých jim byly zapisovány výsledky z jednotlivých stanovišť. Naším cílem je teď vše vyhodnotit, vyhlásit a odměnit vítěze. A o tom vám samozřejmě dáme zase vědět.
A vzdělávací vliv a efekt této akce … no uvidíme :). Takže: lezení zdar !!!
PS: akce by nebyla možná bez pomoci členů a kamarádů z TT i mimo něj, ty hlavní vezmu pěkně podle abecedy. Takže díky: Lucce, Hance, Handi, Ivě, Katce, mně taky trochu :), Pavlovi, Peti a Tomášovi.
Nejnovější komentáře