Jak lézt v ledu – kurz ČHS pro začátečníky
Autorka: Andrea Kratochvílová, 10.2.2019
V ledu jsem lezla jen jednou – na zkoušku na ledopádu ve Víru a vlastně pracovně. Neměla jsem tenkrát vůbec nic kromě touhy to zkusit. Neměla jsem za sebou ani jednu cestu na stěně, natož ve skále. Docela mě to bavilo, ale žádná technika v tom nebyla. Od té doby jsem už něco zlezla, ale ledy mě nechávaly chladnou. Až do metodického víkendu ČHS. Přihlásila jsem se, protože jsem si řekla, že je načase zkusit si něco nového, a ačkoli mi názvy některých věcí, co jsme měli mít s sebou, absolutně nic neříkaly, nevzdala jsem to a v sobotu vyrazila.
Tři skvělí instruktoři, teplý čaj a jinak kosa. Tak vypadala první asi půlhodina, kdy zhruba čtyřicet lidí rozdělili do dvou skupin. První měli na starosti Radan s Michalem, kteří nás seznamovali s tím, jaké boty do maček určitě nedávat (moje salewy naštěstí prošly), jaké cepíny si s sebou na lezení brát a jak je mít u sebe, aniž si zničíte kalhoty. Pak jsme si pro zahřátí vyzkoušeli vyběhnout po ledových krustách kolem ledopádu nahoru a dolů a prohodili se s druhou skupinou.
Tam si nás vzala do parády Jarka, která nám vysvětlila, jak se v ledu používají šrouby, jaké velikosti a taky, že si určitě nikdy nemáme pořizovat ty „ruský“. Zavrtat šroub mi šlo poměrně lehce u toho, který měl kličku. Bez ní to bylo podstatně horší, nicméně zima mi už nebyla.
Obědovou pauzu jsme využili konečně na lezení a hurá na vrchol. První oťukávání maček a cepínů s ledovou krustou a rampouchy a pak už jen čistá euforie z toho, že led nikde neprasknul a jsem nahoře. Sluníčko bylo už jen třešničkou na dortu.
Jak udělat štand. Název dalšího sobotního úkolu. Ujal se ho Radan a my šroubovali, vázali liščí a lodní smyčky a pojišťovací uzly. Vrcholem dne byly tzv. Abalakovy hodiny, které jsme zkoušeli pod Jarčiným vedením. Po menším úsilí se mi povedlo vyvrtat v ledu „véčko“, skrz které jsem drátkem protáhla kevlarové lanko a uvázala „vůdcák“, k tomu uzel na odsedce, pár karabin a „vánočkový prusík“ a mohla jsem slaňovat.
Všichni jsme se pak nadšeně vydali své nově nabyté znalosti zkoušet v praxi tak deset metrů nad zemí. A ačkoli bych si to nikdy nemyslela, ráda pojedu nejen znovu do Víru, ale doufám, že se mi povede vyzkoušet si nějaký ten led i ve vyšších horách.
Nejnovější komentáře