Uncategorized

„Koukni s námi na svět shora 😊“, část první: lajny

Je neděle 28.6.2020 ráno, s pytli pod očima únavou z posledních nočních příprav, lovu organizátorů a proviantu, podrážděný ranním hádáním vlastních dětí a zvyšující se teplotou venku dojíždíme s autem naplněným až po střechu k areálu novoměstského koupaliště.

„Do prd…, co se to tam děje?“, na parkovišti je asi 30 aut, vlají prapory a březový hájek je plný lidí. Málem jsem v autě spadl pod sedačku. Musíme zjistit co se děje, povolení k užití areálu máme přece my … !!! Řidička auta mě krotí, ať na to jdu v klidu, že se musíme domluvit, není jiná šance.

Hufff, šlo o závod orienťáků, kteří také měli akci schválenou městem, a jak slíbili, tak do 12 hodin areál opustili. Byla to fajn parta lidí organizující jeden závod z mnoha, ta organizační souhra byla příkladná … a snad i záviděníhodná. Při sté soutěži už nám to také tak půjde :/.

Vyskládali jsme bedny a kolem půl jedenácté jsem začal natahovat první lajny. Nejdříve tu pro veřejnost i s pomocným lanem, a všechny, kteří šli kolem, jsem vyzýval, ať to jdou zkusit, když už to tu je. Potom přijel na pomoc Petr, to je prima, trošku se mi zlepšila nálada, že jsem tam na to nebyl sám.

Natáhli jsme sestavu tří lajn, dvě s pomocnými lany, potom šel Petr jako šikovný stromolezec připravit stanoviště na prusíkování. Před dvanáctou jsem zase na chvíli osiřel, ale kolem půl jedné už mi najížděli další pomocníci. Martina a Petr, označujeme stanoviště, roznášíme materiál, před čtrnáctou hodinou je tu už téměř celá organizační parta, připravujeme prezentaci, nálada se zlepšuje, je nás tu na to více, zvládneme to.

Rozdělili jsme si stanoviště, dohodli, co se tam vlastně jako bude dít, jak hodnotit, co hlídat. Před půl třetí začali přicházet první, předem přihlášení soutěžící. Mimo nutné administrativy a předání drobného občerstvení soutěžícím byla na prezentaci i kasička na dobrovolné startovné, se kterou občas někdo zahrkal, aby upozornil na její přítomnost. Někteří přihlášení se na poslední chvíli odhlašují, ale to neva, máme tu další zájemce. Někteří organizátoři také, to už bylo horší, já jim dám, vrrr.

Lajnu pro veřejnost měl Vojta s Alčou. On jako nejzkušenější slackliner měl za úkol vysvětlovat správný pohyb na lajně, Alča odměňovat šikovné mlaďochy drobnou sladkostí a zapisovat jejich jména do závěrečného slosování o „něco většího sladkého“.

Na stanovišti číslo jedna to šéfovaly Katka s Monikou, a mlaďoši sbírali z pavučiny expresky a nosili je po jedné na místo startu. Expresky měly podle výšky zavěšení na pavučině různé bodové odhodnocení a mlaďoši se za měřených 60 vteřin pořádně naběhali. Toto stanoviště bylo jedno ze dvou hodnocených, součet získaných bodů se zapisoval do kartiček, které každý soutěžící dostal při prezentaci.

Stanoviště číslo dvě patřilo prusíkování a Petrovi, který při vysvětlování správného způsobu využil své lezecké zkušenosti, a také zkušenosti „jak na mlaďochy“ z kroužku lezení DDM. Bylo fajn, že jsme ho u prusíkování měli, jeho klid a pohoda byla potřeba. Být tam někdo mladší … tak některým „tvrdohlavějším“ závodníkům zakroutí krkem 😊. Lano visící z vedlejší břízy se ze začátku akce používalo pro houpání mlaďochů v lezeckých úvazcích. Kategorie starších se ale nechtěly „nechat houpat“, takže se nakonec prusíkovalo na dvou místech.

Na trojce Marťa s Klárkou vodily mlaďochy po nesoutěžní lajně, a díky věku (tedy nízkému…) obou organizátorek užili všichni spoustu legrace. Dozvěděli se něco o chůzi po lajně a také použití smyčky pro vyvažování zavěšené na pomocném laně.

Druhou soutěžní a zároveň nejnáročnější disciplínu jsme připravili na stanovišti číslo pět. Tomáš s Luckou doprovázeli soutěžící po soustavě tří lajn, u dvou prvních s pomocným lanem a té třetí už „na ostro bez“. Soustředit se mlaďoši museli nejen na vlastní chůzi po lajně, ale i přestupní místa nebyla snadná. Na tomto druhém soutěžním stanovišti se do kartiček zase zapisovali získané body.

Skupinky soutěžících holek a kluků rozdělených do čtyř skupin se na stanovištích točily zhruba po půl hodině, u technicky nejkomplikovanějších činnosti prusíkování, se to časově trošku sukovalo, ale snažili jsme se, aby si každý vyzkoušel všechno, a to snad i klaplo.

Po poslední disciplíně soutěžící vyměnili kartičky s body za špekáček a šlo se k ohni. Za vůně prvních mlaďochy řádně opečených, tu a tam brikety připomínajících špekáčků Tomáš s Vojtou stáhli lajny a holky spočítali výsledky. Doprovodům soutěžících bylo občerstvení za dobrovolný příspěvek nabídnuto také, bylo to tak i v plánu … aby nikomu nekručelo v břiše.

Vyhlášení vítězů začalo kolem půl šesté, nejlepší lajnerky a lajneři získali na další trénink balanční podložky,  druhá a třetí místa potom kornouty sladkých dobrot ze zdravěnky. Předání ručně tvořených diplomů nám zkomplikovala kategorie holek, diplom za 2. až 4. místo jsme prostě neměli 😊. Do další akce je doděláme a předáme, slibuji. Je to také zkušenost, že umístění budeme příště psát až na místě.

A potom už byla volná zábava, kterou zkrátila černá mračna, vítr a krátká dešťová přeháňka. Rychle jsme dobalili, naložili, rozloučili se a rozjeli do svých domovů. Já tedy pěšky s kočárkem s Terkou a alu-žebříkeme na rameni, protože ten už se do auta nevešel.

Doma, když jsme vyložili auto, jsem si vzal mikinu s kapucí a sedl si na zahradě s lahví slivovice a panákem. Utahaný jako kotě, s nepřítomným pohledem do daleka a s hlavou plnou otázek. Jaký ten den vlastně byl, zda to mělo smysl, zda se mlaďoši pobavili, zkusili něco nového a budou na to vzpomínat jako na fajn akci. Nějak za těch posledních pár hodin nebyl čas, se jich na to zeptat, a nebo to z jejich chování poznat.

Velký díky patří všem kamarádům, kteří při organizaci pomohli. Díky nim akce proběhla a podařilo se na dobrovolném startovném vybrat 1.909 korun, které Trip Team, z.s. předá do Nadačního fondu města na podporu nové sportovní haly s lezeckou stěnou. Dík patří také Kraji Vysočina a městu NMnM, díky jejichž podpoře tato akce mohla proběhnout.

Možná tento článek o naší první akci projektu 2020 není na začátku úplně veselý, ale má dobrý konec. Na děsy běsy se brzy zapomene a dostaví se nová energie na další část … máme i máte se na co těšit 😊.

Lajně a lezení zdar !!! Míra