6. akce projektu „Koukni s námi na svět shora 2020“ se vydařila … to si piš že jo !!!

Hufff tak to klaplo, a udělalo nám to, a podle reakcí i zúčastněným mlaďochům, radost. Ale pěkně popořádku.

Vlastně celkem narychlo zorganizovaná a zveřejněná akce, podporovaná Krajem Vysočina v programu Sportujeme a volný čas 2020, Českým horolezeckým svazem, a také městem Nové Město na Moravě v programu Sportujeme pro radost, aneb zdravě soutěžíme, vzbudila zájem mlaďochů a nabízených 3 x 8 míst bylo rychle pryč.

A proč 3 x 8 ? Kvůli opatřením proti šíření koronaviru nebylo možné mít pod lezeckou stěnou ve Sportovní hale v NMnM více jak 10 osob, škoda. A tak se 2 instruktoři a 8 mlaďochů po hodině lezeckých aktivit pěkně střídali.

Vše začínalo už hnedle za vstupními dveřmi do sportovní haly. Velmi dobrý nápad jedné ze členek TT :), a to vzít s sebou kempingový nábytek, se vyplatil. Na stolku probíhala prezentace předem přihlášených účastníků, příprava a vylepování jmenovek, předávání občerstvení pro účastníky.

Před začátkem první „lezecké hodinky“ byla provedena losovačka tří cen, pro účastníky 5. akce, tedy boulderingu na Křižánkách. Někdo má štěstí ve hře, někdo v lásce ???

A jaký byl vlastně program ? Už po prezentaci se pro zrychlení mlaďoši oblékli do sedacích, a nebo celotělových lezeckých úvazků. Po příchodu pod stěnu jsme se krátce rozcvičili a protáhli, tak jak to má být, a také při tom byli mlaďoši seznámeni s programem akce.

Potom jsme se přesunuli k připravenému lezeckému materiálu, který byl mlaďochům představen a vysvětleno jeho používání. Někteří už ho znali, pro pár z nich to ale byla zajímavá novinka.

Pro první aktivitu jsme pod střední část stěny na zem připravili žíněnky, vysvětlili správný pohyb při lezení, jak stát, jak se držet, a tak dále. Potom už byl každý mlaďoch doprovázen při lezení, vlastně boulderingu pěkně nad zemí, jedním z instruktorů, a byly mu při tom dovysvětlovány správné způsoby stání, držení a jednotlivých pohybů. Ten, který dolezl až nakonec, dostal malou sladkou odměnu. To prostě funguje :).

Od tréninkového bouldru už se mlaďoši postupně přesouvali k druhé, a to už soutěžní aktivitě. Tou bylo lezení na samojistícím zařízení. Byla to soutěž o tom, kdo jak vysoko a jak rychle vyleze. Dle věku a také zda holka, či kluk, jsme napočítali hendikepy, aby bylo hodnocení co nejvíce objektivní. Před vlastním lezením jsme samozřejmě každému zkontrolovali správné oblečení úvazku a jeho utažení, nacvakli mlaďocha dvěma protisměrnými karabinami s automatickou pojistkou zámku. Dalším krokem pro soutěžícího bylo vylézt do výše zhruba 2 metry a odsednout si. Cílem bylo zkusit si, zda úvazek sedí, a také jak vlastně to spouštění vypadá. Pokud bylo vše OK, mohl lezec nastoupit ke svému soutěžnímu pokusu.

A třetí doplňkovou aktivitou bylo lezení na laně s horním jištěním. To začínalo podobnými kroky jako na navijáku, takže … kontrola úvazku, řádné navázání na lano na straně lezce a založení lana do jistítka na straně jistícího instruktora. Po této vzájemné kontrole už zaznělo jenom: „jistím“ a „lezu“. Ve 2 metrech kontrolní odsednutí a spuštění. A potom už se jen lezlo a lezlo.

A byli mlaďoši šikovní ? No jasně, až nás to překvapilo. A nejen šikovní, ale také fajn parta, která se navzájem podporovala a povzbuzovala. Pouze jednou se nám při soutěžním pokusu stalo, že malá lezkyně měla ve výšce zhruba 5 metrů strach si odsednout … a došlo i na slzičky. Ale pro ten případ jsme měli vedle pověšené lano, a instruktoři si pro ni „vylezli a sundali ji dolů“. Ve fajn partě se jí ale brzy vrátil úsměv do tváře, jupí.

Na konci každé hodiny proběhlo vyhlášení vítězů a malá sladká odměna pro všechny. Lezení zdar a těšíme se na příště !!!